Řekni, kde ty kytky jsou
Můj email kamarádům z 5.3.2021. Poprvé jsem se odhodlal na toto téma něco zveřejnit.
Bohužel ze stovky rozeslaných emailů byla jen jedna souhlasná odpověď. Několik s nepochopením. A jedna soucitná, se mnou. Jako bych se zbláznil...
Celý příběh vznikl přijetím a pochopením "seslaných" informací a vytvořením této myšlenky.
" Již rok mě a nejspíš i Vás všechny trápí vývoj situace. Chtěl jsem se ozvat již dříve. Ale ta poslední kapka spadla teď. Pomohlo k tomu také to, že jsem se současné situace musel začít více osobně účastnit. Cestou do práce musím překročit hranici okresů. Navíc jsem každý den musel pracovně cestovat do dalších okresů a absolvovat cestu po dálnici. První den jsem potkával jen hlídky policistů, další dny byly doplněny o vojáky. Zastavili mě jen jednou. Je mi jich strašně líto. Stáli v zimě, dešti. Přešlapovali. Většinou už nikoho nezastavovali. A ty zbraně? Jaký může být důvod?
Budou snad střílet? Musí dojít k výstřelu a smrti člověka, aby se něco změnilo? Jsou to také jen lidé, i jim může "přeskočit", může je někdo vyprovokovat (jeho chyba?).
Nebo se počítá s tím, že se najde občan, kterému přeskočí a bude je ohrožovat zbraní? - Takže se počítá s tím, že takový stav společnosti již je?
Nebo dokonce se počítá, že se může objevit "odbojová skupina"? Takže je občanská válka?
Víte co tato prezentace síly způsobuje? Jen další strach především starých lidí, kteří pamatují ozbrojené německé vojáky a i ruské vojáky v r.1968. Způsobuje druhou vlnu strachu.
První Covid, druhá zbraně.
Než jsem jel do Prahy volali s obavami 85-ti letí rodiče. Jak se tam dostanu? Jestli mám potřebné doklady....?
No, jak vznikla ta myšlenka odeslání emailu s písní...?
Pod vlivem toho co jsem uvedl a když jsem ve čtvrtek ráno viděl nasedat na 2 nákladní auta ozbrojené vojáky a v té chvíli Country rádio poslalo písničku Řekni, kde ty kytky jsou, došlo mi, že to není náhoda. (Nepamatuji, že by tuto píseň hráli ani dříve ani později).
Za chvíli jsem se vracel zpět stejnou cestou. Vojáci tam ještě byli a píseň také hrála. Otevřel jsem okna a pustil ji naplno.
Pak došlo ještě k jedné soukromé komunikaci, která vše završila.
A už jsem jen hledal písničku na Youtube a potřeboval jsem se o to podělit.
Na Youtube se mi ukázal jako první tento klip z Rebelů. Samozřejmě v klipu jde o něco jiného. Rok 1968 zde určitě nechci řešit.
Chtěl jsem poslat písničku!
Ale i v klipu je několik "paralel".
Strach při poslechu média (rozhlasu).
"Zavřeno".
Strach v očích a duších lidí.
Hlídky vojáků (ruských), Příprava k úplnému zatarasení (tank přes cestu).
Rozdělení společnosti. Našli se lidé, kteří kolaborují (tehdy malá část). Druhá, tehdy větší část, která projevuje nesouhlas, protestuje s národními symboly, našli odvahu k rozdávání letáků - informací. Pak jen ti co jsou sevřeni strachem, nejistotou.
Soucitní vojáci - pohraničníci, podobně jako dnes. Dnes však není kam uniknout. "
Vladimír